Vyšší Brod

Vyšší Brod byl původně trhovou vsí na obchodní stezce, vedoucí z Mühlviertlu do Čech. Rožmberkové udělili tržišti důležitá privilegia a ves dostala svolení k užívání vlastní pečeti, ale teprve roku 1870 se dočkala povýšení na město. Původní středověkou zástavbu bohužel zničilo několik rozsáhlých požárů. Nejvyhledávanější památkou je cisterciácký klášter, založený jako rodová nekropole rožmberského rodu. Vyšebrodské opatství patří k nejlépe dochovaným řeholním areálům u nás, chránící jedinečnou sbírku středověkého umění i nejlépe zachovanou klášterní knihovnu. Krajina Vyšebrodska je protknuta sítí dobře značených turistických tras, naučných stezek i cyklostezek a Vyšší Brod je tradičním startovním místem vodáckého putování po řece Vltavě.

Expozice zemské výstavy

Závišův ostatkový kříž - Splendor Mysticus

Splendor mysticus (Mystická záře)
"Zdálo se mi, jako bych viděl ten nejkrásnější strom, jak se vznášel vzduchem, ozářen světlem, nejjasnější ze všech stromů. Celý ten symbol byl potažen zlatem, skvostné kameny pokrývaly zemi, a pět gem se skvělo na příčném břevnu."
Anglosaské verše "Sen o kříži", kolem r. 750 n.l.

Mezi křesťanskými relikviemi zaujímá nejvýznamnější postavení dřevo z kříže, na němž zemřel Ježíš Kristus. Podle tzv. "Zlaté legendy" objevila tento Kříž na jeruzalémské Golgotě svatá Helena, matka císaře Konstantina Velikého. Aby vyzvěděla tajemství úkrytu, nechala ve studni trpět hladem Žida jménem Jidáš, který jí sedmého dne ukázal místo, na kterém bylo třeba kopat. Pod Venušiným chrámem císařovna nalezla kříže tři, ale pouze ten Kristův vzkřísil zemřelého mladíka. Jednu třetinu vzácného dřeva svatá Helena ponechala v Jeruzalémě (Bazilika Svatého hrobu), jednu zaslala svému synovi do Konstantinopole (soukromá císařská kaple) a jednu dopravila do Říma (Bazilika Svatého Kříže). Postupně docházelo k dělení ostatků Kříže na menší části, kterým byla přisuzována nevyčíslitelná magická moc.

Roku 614 odvezli posvátné dřevo Kříže z Jeruzaléma Peršané. Císař Heraklios je o 13 roků později porazil, relikvii vrátil a rozdělil na dalších 19 částí (na počest této události se slaví svátek Povýšení sv. Kříže). Části Kříže byly dál děleny a jeden dílek by měl být uložen i v tzv. Závišově kříži, který patří k chrámovému pokladu cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.

Původ tohoto zlatého relikviáře obestírá rouška tajemství. Podle jedné z hypotéz se Závišův kříž do Čech dostal spolu s uherským korunním pokladem. Do Prahy ho roku 1270 přivezla Anna Mačevská, která kvůli vnitrozemským bojům o moc uprchla za svou dcerou Kunhutou (manželkou krále Přemysla Otakara II). Po bitvě u Suchých Krut roku 1278 zůstala podstatná část královských klenotů v rukách ovdovělé Kunhuty, do jejíchž služeb vstoupil Záviš z Falkenštejna. Součástí dědictví, které získal po královnině smrti, byl i drahocenný ostatkový kříž. Tuto nejvýznamnější relikvii Záviš věnoval vyšebrodskému opatství, které bylo založeno jako rodový klášter rožmberské a krumlovské větve mocného rodu Vítkovců a současně plnilo úlohu rodové nekropole.

Závišův kříž byl s největší pravděpodobností korunovačním křížem uherského panovníka Bély IV. (korunován 1235), který ho nechal zhotovit dvěma zlatnickým mistrům ve dvorské dílně v Ostřihomi. Kromě dřeva z Kristova kříže jsou zde uloženy také další svátosti: naplněné relikviářové schránky se nacházejí na všech šesti koncích ramen čelní strany ostatkového kříže. Tyto schránky překrývají destičky na stěžejkách, které zdobí velké safíry roubené věnci perel. Pod křížkem horního křížení, zdobeného středovým rubínem a čtveřicí safírů, jsou uloženy ostatky světců Mikuláše, Markéty a Václava, a také prsť (nebo kamének) z biblické hory Sinaj. I když se dosud nepodařilo zatavenou schránku v patě kříže otevřít, bylo v Závišově kříži dosud napočítáno 25 ostatků různých světců a světic.

Tato ojedinělá památka se řadí k dvojitým křížům s rameny liliovitého tvaru, jaké známe ze severní Francie. Raně gotický filigrán hornorýnského typu na lícní straně kříže vytváří jemné lístky, kuželovitě stočené úponky, hrozníčky vinné révy a rozetky. Tyto motivy zpodobňují Strom života, stojící v Rajské zahradě. Do ní vstupují vyvolení, které symbolizují použité drahokamy (tzv. "živé kameny"). V západoevropském zlatnickém umění neznáme žádný další křížový relikviář, na jehož výzdobu by bylo použito tolik kvalitních drahých kamenů jako na Závišově kříži. K dalším vzácnostem patří také byzantské emaily s průsvitnými barevnými tóny, které zdobí rubovou stranu relikviáře.

Přestože si lidé ve středověku uvědomovali vysokou peněžní hodnotu materiálů užívaných při výrobě ostatkových schránek, zlata, drahokamů a skla si cenili zejména pro jejich vydatnou zářivou sílu, kterou jim propůjčoval sluneční svit. K symbolice Pravého Světla vzhlížely s nadějí a pokorou celé generace.

Protože královský klenot fascinoval nevyčíslitelnou peněžní hodnotou, není divu, že byl uloupen i pohřešován, avšak vždy byl opět nalezen. V době zrušení kláštera nacisty byl na čtyři desetiletí začleněn do Svatováclavského chrámového pokladu v Praze. V roce 1991 cisterciáci vyšebrodský klášter obnovili, a s nimi se vrátil i ostatkový kříž, zvaný Závišův.

Dávné stopy, nové geocesty

Zde je pro vás připravena mapka s místy, které ve Vyšším Brodě a okolí doporučujeme navštívit.

Mapa

Cisterciácký klášter Vyšší Brod
N 48°37.22220'    E 14°18.40140'

Jeden z nejkrásnějších a nejautentičtějších klášterů s třetí největší knihovnou v České republice a tajemnou Rožmberskou hrobkou. V klášterním kostele se denně slouží mše svatá v 6:45 latinsky a v neděli v 10:00 česky. Rajská zahrada kláštera jako "oáza Pokoje" a středobod spirituálního hledání a meditace. Poštovní muzeum v areálu kláštera se můe pochlubit expozicí o dějinách pošty v naší zemi a výstavou vozů, kočárů a saní, ukázkou starých psacích potřeb, telegrafních přístrojů a rekonstrukcí poštovních úřadoven z 18. a 20. století.

Opatská studánka
N 48°36.97667'    E 14°17.44667'

Nad klášterem se nachází umělý kanál přivádějící vodu do kláštera. Podél něj vede Opatská stezka k romantickým vodopádům na potoku Menší Vltavici. Stezky (I a II) jsou doplněny informačními tabulemi.

Vodopády sw. Wolfganga
N 48°36.74268'    E 14°17.30460'

Nacházejí se 1,5 km od Vyšebrodského kláštera proti proudu Menší Vltavice. Vede kolem nich žlutá turistická značka spojující Vyšší Brod, Vyklestilku a Loučovice. Jedná se o kaskádu minivodopádů na obrovských balvanech v řečišti, která nabývá na impozantnosti pouze v období silných dešťů či jarního tání. Pod největším z vodopádů je zbudována dřevěná lávka. Voda ve vodopádech je kyselá a studená. Vodopády jsou pojmenovány po svatém Wolfgangovi.

Kaple p. Marie na skále
N 48°36.48307'    E 14°17.70383'

Necelé čtyři kilometry od kláštera se na návrší zalesněného kopce nachází poutní místo Maria Rast am Stein (Panna Maria odpočívající na kameni). Roku 1844 se na místě, kde podle legendy odpočívala Panna Maria s Ježíškem, objevil obraz Panny Marie Sněžné. Skupina pasáčků nad kamenem a obrazem postavila kapličkou, kterou později nahradil poutní kostelík. Výstup podél čtrnácti zastavení křížové cesty začíná na horní straně, klíče od kaple si lze zapůjčit na faře. U cesty býval hostinec Alexe Peckla, kde se čepovalo klášterní pivo (jeho ruiny jsou dodnes patrné).

Vyklestilka
N 48°36.718'    E 014°16.463'

Skalnatý vrchol nacházející se 2,5 km jihozápadně od Vyššího Brodu, nad údolím Menší Vltavice. Současný název Vyklestilka vznikl z německého názvu Wicklefskirche, který pochází z toho, že zdejší skály údajně sloužily jako útočiště tajných vyznavačů Husova a Wicklefova učení. Na vrcholu je skalní útvar s vyhlídkou, přístup je po ocelových stupíncích a s pomocí ocelových kruhů upevněných ve skále.

Čertova stěna
N 48°37.83965'    E 14°16.67682'

Pověstmi opředená Čertova stěna (dříve Strašidelník) nad vodami Vltavy. Tvoří ji Čertova kazatelna (30 metrů vysoký skalní ostroh), Čertovy proudy (řečiště Vltavy s obřími hrnci, kde se v roce 2003 konalo mistrovství světa v raftingu a natáčel se zde film Rafťáci) a kamenné moře (balvany, ze kterých podle pověsti chtěli čerti postavit přehradu a zatopit tak klášter ve Vyšším Brodě. Protože však nestihli časový limit, rozházeli kameny jen volně do údolí).

Luč
N 48°37.946'    E 014°15.792'

Jedním z dávných strážních vrcholů je 933 vysoký vrchol Luč (známý také jako "hora Světla"). Z jeho výhledové skalní plošiny na úbočí je úchvatný pohled na celé vltavské údolí, Čertovu stěnu a část Lipenského přehradního jezera. Pod vrcholem vede odtokový tunel pro vody z elektrárny, vybudované hluboko ve skále u hráze Lipenské přehrady.

Kraví hora
N 48°38.006'    E 014°19.159'

Vrchol Kraví hory se nachází nad levým břehem Vltavy, severně od Vyššího Brodu. Odtud k němu také vede červená turistická trasa. Jde o místo pěkného rozhledu.

Zajímavosti

Panovník se neutopil, kostelík nahradil klášter

Podle legendy chtěl Vok z Rožmberka jednoho dne vykonat pobožnost u kaple na místě dnešního kostelíka sv. Anny. Jeho kůň však neměl dost sil na překonání rozvodnění Vltavy a panovník se začal topit. Za záchranu života slíbil Panně Marii vybudovat na místě kaple klášter, jak se také v roce 1259 stalo. Klášter převzal název od osady, v jejíž blízkosti byl založen. Nejdříve je doloženo německé jméno Hohenfurt ("u vysokého brodu"), poté latinská verze Altum Vodu a od konce 14. století se objevuje také český název Vyšší Brod (s variantami Vyšebrod, Vyšný Brod či dokonce chybně Višňový Brod).

České rodové mauzoleum

Vok I. z Rožmberka do kláštera povolal cisterciáky z rakouského Wilheringu. Na přání zakladatele se Vyšší Brod stal rodovým klášterem, v němž bylo pohřbeno deset generací této rodiny. Vyšebrodský chrám tak představuje nejvýznamnější české rodové mauzoleum s kontinuitou od 13. do 17. století. Jako první spočinul v kapitulní síni (kde byli pochováváni preláti) popravený Záviš z Falkenštejna, zástupce Vítkovců a dobrodinec kláštera. K nejvýznamnějším mecenášům 14. století patřil Petr I. z Rožmberka, který pro klášterní kostel opatřil deskový oltář - pozoruhodný cyklus maleb tzv. Mistra vyšebrodského oltáře.

Malé nahlédnutí do klášterního života

Život uvnitř kláštera se přísně řídil regulemi řádu z roku 1334. Do klášterního noviciátu vstupovali chlapci zhruba ve čtrnácti letech. Museli být manželského původu a každý novic musel umět zpívat a číst. Novicové se věnovali pouze duchovnímu životu. Konvršové měli stejné výsady jako mniši kněží, ale především se věnovali polní a jiné ruční práci. Pracovali od časného rána až do noci v naprostém mlčení a při skrovné stravě. Teprve ve stáří byli v klášteře zahrnuti úctou a v klidu zde dokonali svůj život.
Jídlo v refektáři začínalo vzpomínkou na chudé a končilo schováním zbytků pro chudé. Nejčastější stravou byla kaše, chléb a občas vejce, maso se nepodávalo. Pouze šestnáctkrát do roka (o církevních svátcích), dostávali mniši "přilepšení" a v době půstu dostávali herynka. K pití sloužilo pivo z vlastního pivovaru, který je ve vyšebrodském klášteře připomínán již v roce 1380. Čtyřikrát ročně byla všem mnichům v klášteře prováděna minuce, léčivé pouštění krve žilou, prováděné v ohřívárně tři dny po sobě. První den dostávali mniši kromě obyčejného chleba na přilepšenou ještě půl libry bílého chleba a pro osvěžení mistum (víno s vodou). Byl-li někdo hodně zeslabený, ukrojili mu v refektáři chleba navíc.

Současné využití

V klášteře žije komunita cisterciáků, kteří objekt postupně rekonstruují. V rámci prohlídek je přístupný kostel, kapitulní síň, knihovna a obrazárna. V budově opatství sídlí Poštovní muzeum. Zdejší knihovna se svými 70 000 svazky, 1 200 rukopisy a 400 prvotisky je nejkrásnější v České republice. Teologický sál se může pochlubit sbírkou Biblí napsaných 40 jazyky (nejtěžší z nich je Lutherův překlad Bible s jeho vlastním komentářem, který váží dvacet kilogramů!). V obrazárně můžete vidět pontifikální křeslo, které v kněžišti sloužilo opatovi a po jeho smrti se pálilo. Ve Filozofickém sále čeká milovníky zeměpisu zmenšenina Müllerovy mapy Čech z roku 1720, zobrazující všechny vesnice s více jak třemi usedlostmi. Součástí klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie je Rožmberská oratoř, v roce 2013 obnovená pro vystavení Závišova kříže. V místě vstupu je pochován hrabě Jan Zrinský, synovec posledních Rožmberků.

Ve znamení lilie a růže

V erbu Vyššího Brodu se nachází lilie i růže. O čem svědčí symbolika těchto květů?
Erbem rodu Rožmberků, zakladatelů vyšebrodského kláštera, je červená pětilistá růže ve stříbrném poli (její botanickou předlohou byla růže alpská s pěti kališními lístky). Bílé lilie zdobí znak cisterciáckého řádu a odkazují na jeho francouzský původ. Pěticípá růže tvoří pentagram, prastaré magické znamení, ale vyjadřuje také povinnost mlčení (Sub Rosa). V křesťanské symbolice rudá růže odkazuje na pět ran Kristových a prolitou Vykupitelovu krev. K lilii (viz jméno Zuzana) se váže představa o zrození Světla z temnoty a z klínu Země. Bělostný květ je také symbolem čistoty Panny Marie a jejího mateřského mléka. Ikonografické propojení lilie a růže je symbolem krve a mléka a vyjadřuje víru ve spojení s nebeskými sférami. U příležitosti příhraniční zemské výstavy rozkvetly v obnovené Rajské zahradě kláštera historické odrůdy růží a lilií.