Freistadt

Freistadt (česky Cáhlov) je malebné okresní město blízko českých hranic v kraji Mühlviertel v Horním Rakousku. Kdysi význačné obchodní město začalo v 19. století ztrácet svůj původní význam. Město bylo založeno roku 1220 hrabětem Leopoldem VI. Babenberským na Zlaté stezce od Dunaje, kudy se do Čech přivážela sůl a železo, do Rakouska pak především ryby. Město mělo velká privilegia a z obchodu rychle zbohatlo. Dnes je Freistadt především výborně zachovaným městským celkem s opevněním, pravidelným náměstím a zámkem ze 16. století. Ve Freistadtu žije necelých 7.500 obyvatel.

Expozice zemské výstavy

Výstava na téma měšťanský život a rozvoj obchodu

Půvabná zemědělská krajina v okolí Freistadtu dýchá dávnou minulostí, což dokazuje i nález "zkamenělého dřeva" z tzv. Freistadtských třetihor. Výstava, která zde v roce 2013 proběhla, z přírodních a historických památek ukázala nejednu zajímavost. Milovníky kamenů ohromil křemenný krystal z pegmatitu, největší svého druhu v Rakousku, který byl v roce 1980 objeven jako tzv. "čtecí kámen" na okraji pole. Rostlinnou říši představovala tzv. Kräuterbuch ("Kniha bylin") z 15. století, obsahující kresby 112 léčivek rostoucích severně od Alp. Návštěvníci zde mohli vidět také žraločí zub z doby ledové nebo předměty z hrobů Slovanů a Bavorů, nalezené v okolí řeky Traun. K zajímavosti patřil i důlní vozík naložený kaolínem. Zatímco kaolínový důl je ve zdejší krajině jediný svého druhu, četné žulové lomy pro výrobu žulových kostek vydaly množství suroviny, ze které vznikla i pověstná "Vídeňská dlažba" nebo "Železničář". Však také v roce 1885 bylo v Horním Rakousku vyrobeno 4.7 milionu dlažebních kostek!

Příchuť hrůzy vyvolával meč freistadtského městského rychtáře Gotlieba Schifera, který od 18. století vykonával také hrdelní soudní pravomoc i lžíce, určená pro první svaté přijímání věřících nemocných morem. Pomíjivost života připomínala zlatými rytinami zdobená měděná deska z rakve posledního zástupce svého rodu, Ludwiga Wilhelma von Zelhing.

K unikátním předmětům patří i rýč, kterým bylo 20. 7. 1824 provedeno slavnostní první zarytí při stavbě koněspřežné dráhy nebo pytel z hověziny, který v 10. století před naším letopočtem sloužil k vynášení soli z hallstadtského dolu.

Ale i gurmáni si přišli na své. Kdysi se strava rolníků skládala z obilné kaše, polévek, knedlíků a zelí, zatímco maso přicházelo na stůl jen o svátcích a v neděli. Ale chutě jedlíků se dodnes příliš nezměnily. Co je tedy dodnes "hornorakouské nejmilejší"? Přece: vepřo, knedlo, pivo, mošt. Ale zatímco o tom, zda byl knedlík vynalezen v Čechách nebo v Horním Rakousku, se dodnes vedou spory, o místní zálibě ve zlatavém moku existuje doklad z roku 1969. Tehdy si město u malíře Herberta Wagnera objednalo pro svoji obchodní školu obraz s názvem "Vykládání piva", který dodnes zdobí místní Zámecké muzeum.

Protože pivovar se stal pro rok 2013 současně i výstavní budovou, byla mu věnována celá třetina výstavy. Vaření piva, kulturní i kulinářský význam tohoto nápoje a průchod přes sladovou půdu patřily k atrakcím výstavy, stejně jako nejstarší nádoba na vaření piva v Rakousku. Pocházela z rané doby bronzové a sloužila k nalévání vody z hradní studny v Ansfelden.

Uměleckohistorické muzeum ve Vídni pro dobu konání výstavy zapůjčilo také tzv. "egyptskou pivní držbu" (džbány z červené pálené hlíny) z doby 3 300 let před Kristem! A aby milovníkům jídla a pití vydržela dobrá nálada, mohli se potěšit komickými výjevy na jednom z vystavených ubrusů, nebo pohledem na obraz s názvem "Svatá rodina při jezení knedlíků".

Dávné stopy, nové geocesty

Zde je pro vás připravena mapka s místy, které ve Freistadtu a okolí doporučujeme navštívit.

Mapa

Freistadtský pivovar
N 48°30.608    E 014°30.077

1) Freistadtské právovarečné společenství (Braucommune Freistadt) bylo založeno v roce 1777 a dnes patří zdejší pivovar (s pivovarskou galerií) mezi největší v Mühlviertlu. Zaměstnává více než 45 pracovníků a vyrábí 6 milionů litrů piva ročně. Freistadtské pivo má certifikát BIO a vyrábí se výhradně z rakouského sladovnického ječmene a z chmele z Mühlviertlu. Hodinová prohlídka pivovaru s následující ochutnávkou piva je možná ve třech variantách.

A) Hlavní náměstí, radnice a kostel
N 48°30.695    E 014°30.312

Střed hlavního náměstí, které se rozkládá na ploše 6500 m2, zdobí barokní kašna. Na protější straně náměstí je k vidění odkrytá nástěnná malba někdejší sladovny jednoho z bohatých měšťanských domů. Vedle stojí dnešní radnice s nově přistavěným patrem. Městský kostel (původně ze 13. století) je pětilodní bazilika s nádhernou klenbou nad kněžištěm. Kostelní věž je vysoká 67 m a ve Freistadtu tedy nejvyšší věží.

B) Česká ulička a Česká brána
N 48°30.775    E 014°30.329

Ze zámeckého nádvoří se dostaneme úzkou romantickou uličkou do České ulice (Böhmer Gasse). Pozoruhodné jsou zde tři gotické arkýře. Česká brána (Böhmer Tor) je téměř stejně stará jako samotné město. Kdysi měla tři dřevěná podlaží, klínovou střechu a barokní věžičku. Kromě mohutnosti stavby jsou ohromující také obranná zařízení jako střelné komory a střílny, ale také výklenky k sezení pro hlásné a systém závěsného mostu.

C) Kostel Milostné Matky Boží a klášter
N 48°30.797    E 014°30.366

V okolí kostela Milostné Matky Boží, který byl postaven kolem roku 1345, se po téměř tři století nacházel městský hřbitov. V kostele je uchováván 500 let starý gotický světelný sloup a pozoruhodné jsou také některé náhrobní desky. Interiér kostela zalévá světlo, které sem padá přes mimořádně krásné okenní kružby.

D) "Ženský rybník" a věž Scheiblingturm
N 48°30.804    E 014°30.260

Freistadtská promenáda vede podél rybníka "Frauenteich" ("Ženský rybník"), založeného kvůli zavodňování městského příkopu. Věž "Scheiblingturm" chránila vodní přítok v městském příkopu. Rekonstruovaná ochranná chodba znázorňuje v sedmimetrové výšce někdejší obranný systém vnitřních hradebních zdí.

E) Věže a brány starého města

Mlýnská věž ("Weyermühlturm") ze 14. století střežila nouzový mlýn, který v době obléhání dodával městu mouku a chleba. V blízkosti věže se vine říčka Feldaist. Věž děkanského dvora, lidově nazývaná "Pepřenka" ("Pfefferbüchsl"), sloužila kromě jiného k ochraně zdí v městském příkopu, které zabraňovaly příliš rychlému odtoku vody do níže položených částí obranného městského systému. Osmadvacet metrů vysoká "Linecká brána" ("Linzertor") se řadí k nejmonumentálnějším věžovitým branám střední Evropy a je považována za symbol města Freistadt. Dodnes jsou zde vidět průvleky někdejšího padacího mostu, rakouský dvoiítý orel, střílna s klíčovým profilem a obraz sv. Kateřiny z Alexandrie s kolem a mečem (ochranné patronky Freistadtu). Nápis "K.u.K." připomíná, že Freistadt patřil panovníkům. Měšťanská věž byla původně na městské straně otevřená a spojená s městem hradbou. Dnes zde sídlí freistadtská městská garda.

Doporučujeme

Tipy na občerstvení

Freistadtské restaurace a rázovité hostince, jako například podnik "Zum Goldenen Hirsch" ("U Zlatého jelena") (N 48°30.756, E 014°30.339), nabízejí občerstvení v podobě regionálních specialit. Výtečné zákusky, zmrzlinu domácí výroby a vonící perníčky připravuje cukrárna Lubinger (Konditorei Lubinger, Hauptplatz 10, N 48°30.723, E 014°30.335).

Zámecké muzeum Mühlviertlu
N 48°30.740    E 014°30.380

Stavba vznikla ve druhé polovině 14. století jako hrad Freistadtu. Dnes se v hradních prostorech nachází muzeum s asi 19.000 výstavními exponáty, které se váží k minulosti Freistadtu. Sbírky Zámeckého muzea Mühlviertlu jsou rozděleny do tří hlavních skupin: národopis, řemeslo a rozsáhlá sbírka maleb na skle.

Výškový let

Zážitky s nabídkou ve výškách i při zemi – to je Výškový let "der Hoehenflug" v městských příkopech Freistadtu. Pamětihodnosti města jsou součástí hry, při které staré města doslova "dobudete vlastním tělem" a získáte novou perspektivu poznání. Ve výšce třiceti metrů nad zemí totiž Freistadt nejenom jinak vypadá, ale také jinak voní a zní.

Thurytal – "Železné údolí" (od hamru ke křížovému kameni)

"Řemeslo na řece" – pod tímto názvem vede z Freistadtu až na české území více než 50 km dlouhá poznávací stezka se značkou "mlýnského kola", která se zabývá kulturou a historií. Vychází od České brány (Böhmertor) směrem St. Oswald a starým předměstím Hafnerzeile ("Hrnčířská čtvrť") vede do údolů ke zrenovovaným zbytkům hamru (Zweiter Thuryhammer) s opraveným vodním kolem. Pokračuje kolem Čertova kamene, opředeného mnoha pověstmi, a klesá k mlýnu Neumühle ("Nový mlýn") a k mlýnu Kropfmühle. Kdo nechce pokračovat do Čech, může se přes Bockau ("Kozlí luh"), křížového kamene a kaple Sedmibolestné Matky vrátit zpět do Freistadtu.

Více také na Touristik Mühlviertler Kernland