Místa síly

Věnovat se budeme samozřejmě převážně kamenům v krajině. Slovo "megalit" je složeno z řeckých slov mega = velký a lithos, což znamená kámen. Označení však neříká nic o jeho poloze, účelu ani funkci. Názvy jednotlivých druhů megalitů známe od keltských dob, ale jsou jen vymezením podoby, či jak bychom dnes řekli, stavebního provedení. Zvláštní vzájemné umístění kamenů, které umí přetvářet a vyzařovat energii, sloužilo zasvěceným a jejich prostřednictvím ostatním lidem. Již samotný tvar stavby nám často může napovědět, jde-li o kultovní okrsek či svatyni. Je však třeba posoudit danou megalitickou stavbu ještě z dalšího hlediska, totiž z hlediska energií. Energie těchto staveb nejen posilovala dané místo, ale mohla být využita k léčení, ochraně, kontaktu na dálku či s určitým typem bytostí a sil. Dále umožňovala věštebné, informační a kultovní obřady, které byly zaměřeny na životní potřeby tehdejšího lidu.

Současní badatelé při energetickém posuzování megalitů vycházejí často z krystalického složení kamenů a geometrie kamenných staveb. Energie, se kterými se při průzkumu těchto lokalit pracuje, jsou ve většině případů měřitelné pouze psychotronicky. Stručně lze říci, že megality postavené určitým způsobem generují svou vlastní energii, kterou vyzařují do okolí. Ta je pak modifikována podle typu a zaměření dané megalitické stavby. Chovají se tak i megalitické stavby postavené v současnosti, které nám tak poskytují možnost bezprostředního ověření teorie, že hlavním účelem těchto staveb bylo právě jejich energetické využívání. Kameny postavené dávnými obyvateli krajiny nemusejí vždy aktivně vyzařovat. Některé jsou opravdu pouze stavebními konstrukcemi, což je zřejmé na příkladu chodbových hrobek, neboli cairnů. Ale i v těchto stavbách se většinou nacházejí jednotlivé konkrétní kameny, které aktivními jsou.

Na druhé straně, kameny, mající zřetelně svou vlastní sílu, nemusejí být ani zdaleka postaveny uměle. Mnohé skály a přírodně umístěné kameny totiž nepřenášejí pouze sílu a energii místa, na němž se nacházejí, ale zároveň také produkují svoji vlastní energii. Proto psychotronik Pavel Kozák zavedl termín, který označuje pouze ty kameny, jež disponují onou "transformovanou energií kamene". Použil k tomu opět řecké slovo, výraz pro záři, světlo či paprsek - aktís. Výraz pro zářící kámen pak zní "aktilit". Je to tedy kámen, který umí díky schopnosti svých krystalů vytvářet vlastní sílu a vyzařuje ji do okolí. Většinu uměle postavených megalitů lze tedy označit jako aktility, stejně tak jako řadu přírodních skalek či balvanů, které jsou aktility přírodními. A jak už dnes víme, právě o těch přírodních lidé dříve velmi dobře věděli a jejich síly a schopností často využívali.

Vlastnosti kamenů lépe pochopíme, uvědomíme-li si jejich podstatu živých bytostí a formu minerálů, ze kterých jsou složeny. Zvětrávající skály, z nichž se oddělují balvany, v sobě obsahují shluky hornin, umožňující jejich samostatný život. Většina kamenů má takzvané "srdce" a také určité centrum inteligence. Proto lze s nimi "komunikovat" a právě tato komunikace svědčí o jejich bytí. Kmitočet bioenergie, kterou se vyznačují všechny živé bytosti, je ovšem u kamenů velmi pomalý, stejně tak jako my jsme "pomalí" ve srovnání s bytostmi astrálními. Živé a "myslící" kameny mohou být aktility. Takový kámen pak ovládá svou bioenergií své krystaly a to především jejich vibrace. Zdá se, že z fyzikálních energetických projevů souvisí se vznikem energie v kamenech právě vibrace a také určitý typ energetické rotace.

Pavel Kozák princip fungování aktilitu popisuje takto: "Každý kámen má určitý dosah, pokud se týká vyhledávání a napojení na zemskou energii. Zemská energie působí na jeho krystaly tepelným a mechanickým tlakem. Jejich prostřednictvím stimuluje psychoenergii kamene, která v krystalech zpětně vyvolá vibrace potřebné ke vzniku přitažlivé síly, jež je schopna přivést do krystalů zemskou a kosmickou energii a propojit je. Optické vlastnosti krystalů v kameni pak mohou být základem vnímání světla a obrazů krajiny, na principu vzdáleně podobném fotografickému nebo digitálními záznamu. Při průzkumech se ukazuje, že v některých aktilitech mohl být zaznamenáván a uchováván obraz, stejně jako průběh událostí, které se v blízkosti kamene odehrály. Léčivé schopnosti kamenů jsou dány možnostmi jednosměrných proudů energií v aktilitech, které tak vytváří léčebné postupy, jimiž kámen působí. Kámen vnímá lidskou bio a psychoenergii na vzdálenost několika metrů jako změnu vibrací svých krystalů a v rámci toho i energii nepatřičnou, znamenající nemoc. Dovede reagovat a zasáhnout v lidském těle, pokud je dodržen určitý postup, který respektuje orientaci krystalů kamene a tím možnost jejich správného působení na lidské tělo. Právě orientace krystalů v kameni způsobuje, že se může každá strana aktilitu chovat trochu jinak."