Vymezení prostoru krajiny

Oblast naší Krajiny bez hranic jsme si vymezili jako příhraničí Jindřichohradecka, na jihozápadě s přesahem až k Novým Hradům. Administrativně se jedná o okres Jindřichův Hradec a správní obvod města Nové Hrady. Na rakouské straně zahrnuje okresy Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Zwettl, v rozsahu do cca 25 kilometrů od hranic. Zahrnuje tedy pouze příhraniční, severnější část Waldviertelu, po pomyslné spojnici sídel Weitra - Zwettl - Drosendorf.

Již samotný historický vývoj této krajiny a její současná podoba ukazují, že byla uměle rozdělena. Železná opona pak zásadně rozdělila nejenom národy, ale i vědění, jak žít v souladu s krajinou, která po staletí tvořila jeden celek. Zatímco tradice vztahu ke krajině, stejně jako lidová moudrost, zůstala na straně našich rakouských sousedů zachována, u nás došlo k jejímu násilnému přerušení a k téměř úplnému vymazání z paměti obyvatel příhraničí. Zdejší krajina však stále tvoří jeden celek, o čemž nás může přesvědčit také systém významných energetických bodů. Skrze tato místa k nám krajina promlouvá a ukazuje, že hranice jsou záležitostí lidského přístupu, nikoliv krajiny samotné.

Naším cílem nebylo zmapovat všechny zajímavé lokality, které se na daném území nacházejí, nebylo by to ani v našich časových možnostech. Mnohá místa a jejich působení už také popsali jiní autoři a jiné publikace. A jiná místa si raději přála zůstat zatím neobjevena. Na výběru určitých míst jsme chtěli ukázat, jaký mohou mít vliv na krajinu a na člověka, co se na nich lze naučit. Vybírali jsme záměrně i lokality, které jsou zatím méně známé, ale ani tyto vás jistě nezklamou.

Dříve početné cedule s nápisem "Pozor, státní hranice" a "Achtung, Staatsgrenze" jsou dnes naštěstí již jen vzpomínkou. Místo nich se objevují nápisy "Vítejte v České republice" a "Vítejte v Rakousku". Tak tedy vítejte, sousedé!

Charakteristika jednotlivých oblastí

Jindřichohradecko
Jindřichohradecko je území východní části jižních Čech, hraničící s nejsevernějšími partiemi dolnorakouského Waldviertelu. Administrativně náleží do Jihočeského kraje, okresu Jindřichův Hradec. Je to území s nizší hustotou zalidnění a malým počtem měst, z nichž největší je právě téměř třiadvacetitisícový Jindřichův Hradec, historické centrum zdejší oblasti. Oproštěna od velkého průmyslu, zachovala si zdejší krajina mnoho ze své původní krásy. Obyvatelstvo se vždy živilo převážně zemědělstvím a drobnějším průmyslem. Dnes je tato oblast vyhledávnou turistickou lokalitou, spojující relativně nedotčenou přírodu s množstvím památek.

Česká Kanada
Romantická krajina, připomínající prvorepublikovým trampům svojí drsností, početnými vodními hladinami a rozlehlými lesy krajinu Kanady, se rozkládá na jihovýchodě Jindřichohradecka, až ke hranicím s Rakouskem. Obtížné životní podmínky způsobily, že zdejší krajina byla poměrně pozdě osídlena. Pravěcí lidé tu zanechali jen minimální stopy v okolí Slavonic. Systematické dějiny oblasti se začaly psát až ve 12. století, kdy se dostala do majetku Vítkovců, kteří s postupnou kolonizací začali. První hrady s městečky kolem nich vznikaly ve 13. a 14. století. Tehdy do tohoto kraje, nejjižnější části Českomoravské vysočiny, pokryté hlubokým pomezním hvozdem, pronikají první stálí osídlenci s cílem zemědělsky kolonizovat krajinu a čerpat nerostné bohatství (zejm. stříbro). Od jihozápadu sem pronikají Rakušané, kteří postavili v Pomezí hrad a kostel, zakládající německé osady ve směru severním (na horském hřbetu jdoucím od Vysokého kamene u Kunžaku) a ve směru jihovýchodním (směrem ke Slavonicím). Současně postupuje český kolonizační proud, zakládající západně od Moravské Dyje osady české. Tak se v této oblasti rychle promísilo česky a německy mluvící obyvatelstvo.

Novohradsko
Oblast při státní hranici s Rakouskem je charakterizovaná svou dominantou, Novohradskými horami. Území je poměrně nedotčené civilizací, a to i díky tomu, že místní obyvatelstvo bylo z této hraniční oblasti po roce 1948 vystěhováno. Zdejší husté hraniční hvozdy se sítí potůčků patří k jedné z nejzachovalejších částí přírody v České republice. Novohradsko bylo považováno za léčebnou oblast, o čemž svědčí i existence bývalých lázeňských oblastí jako je Hojná a Dobrá Voda, Tereziiny lázničky v dnes stále udržovaném a zušlechťovaném parku Tereziino údolí, který je národní přírodní památkou. Také Žofínský a Hojnovodský prales, jedny z nejstarších pralesů, stejně jako rašeliniště Červené blato, tvoří významné přírodní úkazy jihočeského pohraničí. Řídce osídlená krajina má však i své kulturní památky, které stojí za shlédnutí.

Waldviertel
Rozlehlé louky, hluboké jehličnaté lesy, tichá a voňavá rašeliniště, kultovní místa z pohanských dob, která vyzařují magickou sílu, obětní kameny zasvěcené tajemným rituálům, středověké hrady, kláštery a vzdušné zámky - to vše je Waldviertel. Je to kraj tajemného kouzla, mystiky a poezie. Pevnosti a hrady vytvářejí skutečný řetěz podél toku řeky Dyje, která tvoří hranici mezi Rakouskem a Českou republikou. Tato orlí hnízda kdysi tuto hranici bedlivě střežila. K nejimpozantnějším z nich patří hrady v Raabsu, Kollmitzi a Hardeggu.
Waldviertel (česky Lesní čtvrť, též Polesí, latinsky Silva Nortica) tvoří severozápadní část spolkové země Dolní Rakousy. Severní hranice je totožná s česko-rakouskou státní hranicí, na jihu tvoří přirozenou hranici tok Dunaje. Poloha na periferii rakouského státu, v blízkosti státních hranic, které byly dlouhou dobu z české strany zcela uzavřeny, zásadně znemožnila kontakt s českými a moravskými sousedy a ovlivnila i rozvoj oblasti. Celková rozloha Waldviertelu je zhruba 4.600 km2, počet obyvatel se pohybuje kolem 250.000. Administrativně se Waldviertel dělí na 5 správních okresů: Gmünd, Zwettl, Waidhofen a.d. Thaya, Horn, Krems a.d. Donau. My jsme se zaměřili právě na první tři zmíněné, které přiléhají z české strany k okresu Jindřichův Hradec.
V 7. až 10. století bylo území osídleno převážně Slovany, jak dokládají nejen archeologické vykopávky, ale také některé místní názvy (např. Zwettl = Světlá, Eisgarn = Izgorje, Waidhofen = Bejdov aj.). Ve druhé polovině 10. století došlo k výrazné změně. Vzniká tzv. Východní marka, ovládaná tehdy rodem Babenbergů a na území dnešního Waldviertelu přicházejí noví obyvatelé a kraj se začíná postupně poněmčovat.
V oblasti Waldviertelu najdeme řadu přírodních zajímavostí, jejichž ochranu zajišťují především velkoplošná chráněná území, tzv. přírodní parky (Naturpark). Existují zde také maloplošné rezervace, které chrání jednotlivé pozoruhodné přírodní objekty, často právě geomorfologicky významné skupiny balvanů, památné stromy apod.