Struhy u Kunžaku

Tzv. Čertův kámen najdeme na louce, která leží nad příjezdovou cestou do rekreačního centra Česká Kanada, při odbočce ze silnice z Kunžaku do Kaprounu.

Velký podlouhlý kámen je energeticky propojen s menším seskupením kamenů, které se nacházejí ve vzdálenosti cca 30 metrů pod skupinou jehličnatých stromů. Na kameni jsou celkem tři misky. Stopy po asfaltu napovídají, že mohl být v minulosti využíván také jako tzv. kolomazný kámen. Největší miska má průměr 90 cm a je 45 cm hluboká. Přestože má na jihovýchodní straně odtokovou stružku, po dešti v ní zůstává voda. U zbylých dvou misek (obě o průměru 40 cm) dochází k zajímavému efektu. Pokud nalijeme vodu do horní misky, beze zbytku steče do dolní misky a odtud odtokovou stružkou k zemi.

Bezový keř v blízkosti "špice" kamene prozrazuje přítomnost poměrně silné geopatogenní zóny, kterou Čertův kámen litopunkturně blokuje. V blízkosti kamene roste také hlohový keř, který potvrzuje, že se jedná o silné energetické místo (případně zdroj podzemních vod). Kolem je znatelný rozházený "kruh" menších kamenů, nyní téměř ztracený v trávě.

Čertův kámen v sobě snoubí "pozitivní i negativní" aspekty. Co místo, to jiná energie. I když na dálku působí spíše "neutrálně", v dlaních je velmi dobře cítit jeho teplé vyzařování. Jakmile přítomnost člověka zesílí jeho vibrace, kámen se rozechvěje jemným, teple působícím proudem a tomu, kdo se ho dotýká, rozšiřuje vědomí (působí na tzv. "třetí oko"). V nedalekém seskupení menších kamenů se nachází spouštěcí kámen, který ovlivňuje jednu z misek na vrcholu Čertova kamene. Po jeho aktivaci můžeme energeticky pracovat s kvalitou vody v největší misce, důležitá je však opatrnost. Je zde sice možné cítit vibrace v dlaních a v čakře srdce, ale citlivějším jedincům se může udělat špatně, nebo je může rozbolet hlava.

Čertův kámen Čertův kámen Čertův kámen Čertův kámen

Podle místních pověstí u tohoto kamene každoročně probíhalo "pálení čarodějnic". Jak hovoří legendy, pravidelně zde také rokovali čerti, kteří svými rozžhavenými zadky vyseděli prohlubně v kameni. Pod kamenem se prý navíc ukrývá velký poklad, který však nikdo nemůže najít. Teprve až budou mít Pazderny (část obce Kunžak ve směru na Kaproun) jedenáct popisných čísel a potřetí začnou hořet, cesta k pokladu se prý sama otevře. Kdo v té chvíli bude poblíž, může vybírat peníze tak dlouho, dokud oheň neuhasne. Zároveň se však zřítí paulánský kostel u Nové Bystřice, a to v době, kdy v něm bude nejvíce lidí. Pod jeho rozpadlými základy se také najde veliký poklad, který ale musí být odevzdán církvi, jinak bude ďábel nepravému majiteli škodit. Možná je nakonec dobře, že se tak zatím nestalo.

Z okolních zajímavostí zmiňme vodovod v Kunžaku, jejž napájí pramenitá voda kojenecké kvality, která téměř nemusí být desinfikovaná ozónem či chlórem. Voda se shromažďuje ve vodojemu několik desítek metrů nad rekreačním objektem "Rošáda" (směrem na Novou Bystřici). Zdrojem vody jsou studánky Mejslinka (v lese mezi Struhami a cestou Kunžak - Kaproun) a Křikava (u silnice Kunžak - Lomy) a kompletně oplocená Bastlova studánka u cesty na Kaproun.

GPS: 49°6'41.661"N, 15°11'18.573"E

Poslední aktualizace:  září 2010